Uvězněný 4.kapitolka
"Auuuu!"
Bolestivé kousnutí do stehna okamžitě probudilo Rona z hlubokého spánku a ten nyní seděl na dekách, ze kterých si vytvořil jednoduchou postel a uskakoval před útočící dekou, kterou byl přikryt. Nakonec se zvedl a utekl se schovat za nejbližší regál. Divoká deka najednou ztuhla a po chvíli se svezla na zem a nehybně ležela na ostatních dekách. Ron se k ní potichu připlížil a trochu ustrašeně se jí dotkl. Nyní se však už nepohnula, proto ji zvedl a ledabyle pohodil do kouta. To samé udělal i s ostatními částmi svého lůžka, když vtom zjistil, že v krámě je o něco větší zima, než minulý večer. Tedy… o hodně větší zima než minulý večer. Okamžitě se roztřásl (zajímavé, jak lidé v leknutí nezjistí, že jim vlastně je zima nebo horko, nebo něco jiného a až teprve když se uklidní, tak na to horko, zimu nebo něco na ten způsob přijdou…)a rozhlížel se po něčem, co by mohl použít k zahřátí. Nakonec našel vhodný kout, který ohraničil kameny (3 galeony kus, ve tmě svítí) a zapálil tam oheň. Přihodil na něj pár krabic od různých předmětů v krámě a vyčaroval si Hromádku dříví. Věděl, že tenhle způsob zahřátí je poněkud riskantní, bylo to však to jediné, co mohl dělat.
***
"Dnes se ho pokusím odtamtud dostat," sdělil Harry Hermioně při snídani.
"Pokusíš? Musíš! Nemůže to přece být tak složité ho odtamtud dostat… taky by se milostivý pán mohl osvobodit sám," pronesla ironicky Hermiona a házela do sebe topinku s česnekem.
"To by mohl, ale znáš ho… sám nevyleze, je tam moc teplo a útulno…"
"To vím taky… dobře, tak tam dneska půjdeš a dostaneš ho odtamtud, nebo si mě nepřej! Už mě to tu nudí bez těch jeho věčných vtípků!"
"Hermiono! Že vy spolu něco máte?" ušklíbl se Harry.
"Ne… jsme jen kamarádi… mám ho stejně ráda jako tebe,"
"A to jako jak?"
"Zmlkni!"
"Popros!"
"Harry, přestaň! Tohle mě na vás dvou nejvíc štve! V každé situaci se prostě musíte bavit na něčí účet a provokovat!" otočila se k němu Hermiona a rozzuřeně na něj zahlížela.
"Dobře… tak pojď," snažil se jí uklidnit Harry a zvedl se od stolu, "za chvíli nám začíná Obrana proti černé magii."
"Víš co? Odpoledne tam půjdu s tebou. Ty jsi tak neschopný, že bys ho odtamtud sám nedostal!"
"Cos to řekla? Omluv se! Tohle nebudu trpět," pohlédl na ní s grimasou uraženého vážného člověka Harry.
"Neomluvím! Je to pravda…"
"OMLUV SE!" zahřměl Harry a několik zděšených studentů se za ním ohlédlo.
"Dobře, v pohodě, víc nahlas by to nešlo? Omlouvám se,"
"Omluva se nepřijímá," zašklebil se vítězoslavně Harry a pro jistotu zacpal Hermioně ústa, aby nemohla nic namítat.
***
Dopoledne se vleklo nemožně dlouho a Harrymu připadalo, že vteřiny jsou čtyřikrát delší než obvykle. Nakonec se přeci jenom dočkal oběda. Chtěl se pro Rona vypravit až po obědě, protože to už je většina profesorů ve svých kabinetech a připravuje učivo na následující den.
"Mám tu neviditelný plášť. Po obědě půjdeme tou cestou za jednookou čarodějnicí. Zjistil jsem, že v Medovém ráji od neděle do středy nejsou, takže bude prázdný a my hladce proklouzneme. Určitě sis našla nějaké zaklínadlo, které dokáže odemknout i dveře chráněné před Alohomora, že?" vysvětlil Hermioně.
"Představ si, že našla. Ale je dost složité, takže si s sebou vezmu tu knížku." Odpověděla a vstala, "tak už půjdeme, ne?"
"Jasně."
Co nejrychleji se přesunuli před jednookou čarodějnici.
"Počkej chvilku," zadržel Harry Hermionu, která již vytahovala hůlku a chtěla poklepat na hrb jednooké čarodějnice. Vytáhl Pobertův plánek a podíval se na něj. Jakoby slyšel něčí kroky. Nic však na plánku neuviděl, proto ho zastrčil do kapsy a vyndal Neviditelný plášť z tašky, kterou si s sebou vzal.
"Hermiono, ty půjdeš první."
"POTTERE! Co to tu provádíte! A vy slečno Grangerová. Doufám, že neuvažujete o úprku z hradu! Odebírám Nebelvíru dvacet bodů. Za každého," pronesl jízlivým hlasem Snape. Jako duch se jim zjevil za zády a škodolibě se na ně usmíval.
"Ale pane…"
"Žádné výmluvy slečno… a vy buďte také zticha pane Pottere," řekl, když se Harry také pokusil něco namítat, " jestliže nechcete, aby Nebelvír přišel o další deset bodů, tak nic neříkejte. A vůbec… běžte do své kolejní společenské místnosti!" přikázal jim.
Harry se chtěl se Snapem ještě chvíli přít, Hermiona ho však chytla za ruku a tak chtě nechtě musel odejít.
Komentáře
Přehled komentářů
ahoj máš suuuupa blog!!jestli si chces zasoutezit jdi na mou stranku do rubriky harry potter-najdes tam spoustu prima veci!!!
www.lusiiinky.estranky.cz
(lusiiinka, 31. 8. 2006 20:33)