Uvězněný 3.kapitolka
"Co budeme dělat?" vyjekla trochu šokovaně Hermiona.
"To nevím… Jak se tam vůbec dostal?" odpověděl Harry a zaťukal na sklo v místech Ronových očí, "Hej, Rone, jak ses tam dostal?" zakřičel na něj. Ron nechápavě svraštil obočí a ukázal si na uši.
"Asi mě neslyší," usoudil Harry. "Nejspíš mají moc tlustou výlohu."
"To si nemyslím," odpověděla klasickým vševědoucím hlasem Hermiona. "Prostě tam mají ochranné kouzlo proti hluku. Tady venku vždy o víkendu chodí studenti a vyřvávají…
normálně by jim z toho praskly bubínky, nemyslíš?" pohlédla na něj pohledem, který naznačoval, že jí prostě MUSÍ dát za pravdu.
"Dobře, vyhrála jsi. Ale co teď? Nemůžeme ho tu nechat, ale taky tu nemůžeme zůstat," rozhodil Harry bezradně ruce. Hermiona ale vypadala, že ona už řešení má.
"Copak to není nad slunce jasné?" upřela na něj pohled, který říkal "nechápu, jak jsem se někdy mohla skamarádit s někým tak pitomým", "My ho tu prostě MUSÍME nechat! Zajdeme do hradu a řekneme profesorce McGonagalové, co se stalo."
Harry věděl, že Hermiona tuší co jí odpoví.
"Ne! Neřekneme to nikomu! On se odtud dostane, nebo ho odtud dostaneme my! Zkus Alohomora!"
"To nemá cenu… no dobře."
Hermiona poklepala na zámek a pronesla "Alohomora!" Harry popadl kliku a zkusil otevřít.
"Nejde to!"
"Říkala jsem, že to je zbytečné! Ti lidé nejsou hloupí! Nemůžou to tu nechat jen tak, aby se sem dostal každý pomocí kouzla Alohomora. Někdo, třeba Fred s Georgem, by určitě uvítal možnost vzít si tolik nebezpečných a zábavných předmětů bez zaplacení."
"Takže co? Musíme se vrátit do hradu a počkat, jestli se Ron vrátí. Když nebude do pondělka ve škole, tak sem prostě pod Neviditelným pláštěm zajdeme a nějak ho odtud dostaneme. Ale teď už chci do hradu… je tu děsná zima! Ronánek je v teple a my tu kvůli němu mrzneme! Pojď," popadl Harry trochu vzpouzející se Hermionu za ruku a táhl ji směrem k cestě, která vedla do hradu.
"Dobře! Protentokrát to neřeknu, ale jestli ho odtud nevytáhneš do úterý, tak zajdu ne za profesorkou McGonagalovou, ale za Brumbálem," pohrozila mu Hermiona a neochotně za ním klopýtala po kamenité cestě.
"Jestli JÁ ho nevytáhnu? Já sám ho odtamtud vážně nevytáhnu, musíš se mnou!"
"Uvidíme!" řekla Hermiona tónem, který naznačoval, že už se o tom dále nechce bavit.
***
Mezitím se Ron zavřený v teplém obchodě upřímně řehtal. Vidět jen jak ti dva proti sobě stojí a otevírají na sebe ústa se mu velice zamlouvalo. A ten Hermionin výraz, když ji Harry táhl pryč!
Po chvíli si začal prohlížet obchod. Našel tu spoustu nových věcí, kterých si při spěšném vybírání, které vždy on a Harry prožili za dozoru netrpělivě mlaskající Hermiony, neměl čas všimnout. Vyzkoušel několik podivných bonbonů, po kterých mu narostly jednou oslí a jednou králičí uši a pár lahví, o kterých si myslel, že jsou plné Máslového ležáku, ovšem byl v nich Mnoholičný lektvar a on se proměnil v nevrle vyhlížejícího ghúla. Chvíli se šklebil na svůj odraz ve výloze, potom vzal svůj měšec a u každého z výrobků, které okusil položil pár mincí v odpovídající ceně. Kde bych tu asi tak mohl přespat? pomyslel si. Myšlenka, že by se pokusil dostat ven z teplého obchodu ho ani nenapadla. Vytáhl šest dek pečlivě urovnaných za nápisem:
15 galeonů
!Budí přesně v šest ráno kousáním do stehen a paží!
A pod pultem si vytvořil pohodlné lůžko. Tři deky navršil na sebe a na ně si lehl. Jednu složil, použil ji jako polštář a zbylými dvěmi dekami se přikryl. Naposledy zavzpomínal na obrázek Harryho a Hermiony stojících před obchodem a hulákajících (aspoň si myslel, že hulákali) na sebe. Zalitoval jen, že z celé této hádky neslyšel ani slovo. Ušklíbl se a podíval se na své ruce. Pohled na ně mu naznačil, že ještě neuběhla hodina, byl proto stále ghůlem. Unaveně položil hlavu na "polštář" a po pár minutách usnul.
Komentáře
Přehled komentářů
Bože to je tááááákováááá trapárna,větší jsem ještě neviděla!!!!!!
Bože,to je trapárna!!!!!!
(Lucííík, 16. 6. 2006 14:08)