Uvězněný(povídka mojí ségry)
1. kapitolka
Uvězněný
"Co bys chtěla k Vánocům, Hermiono?" obrátil se na ni Ron, který s brkem za uchem vypadal velice komicky
"To je jedno…" pokrčila rameny Hermiona
"To je jedno," opakoval Ron, "To není jedno! Jak ti mám něco koupit, když nevím co?" tázal se rozhořčeně.
"To je tvá věc! Já už pro tebe dárek mám a taky jsem se tě neptala!" obořila se na něj Hermiona
Ron vzdychl
"A co chceš ty, Harry?" otočil se k Harrymu.
"Co chceš… třeba něco od Taškáře, ať můžeme Malfoyovi zavařit!" odpověděl Harry.
"Konečně pořádná odpověď," zavýskl Ron, "tohle máš po mně! Já vždycky věděl, že z tebe vyroste správný chlapec!" zářil Ron a rozmáchlým písmem zapisoval Harryho přání.
"A co bys chtěl ty?" otázal se ho Harry na oplátku a vytáhl ze školní brašny svůj brk
"To samé!" prohlásil Ron a pobaveně sledoval Hermionin nesouhlasný výraz.
"No tak, Hermiono, vždyť víš, že je to parchant, tak proč mu nezavařit?"
"Já se nemračím kvůli těm dárkům, ale kvůli tomu, že tady," ukázala na své jméno, po kterém následovala řada slov napsaných Ronovou rukou," máš napsáno: Hermiona- kráva bez vlastního názoru, která neví co chce k Vánocům!" obořila se na něj. Ron se zamračil.
"To byla jen sranda, Hermiono! To nebylo myšleno vážně!" bránil se
"Hm… já myslím, že ano!" prohlásila Hermiona
"Ne! Já si o tobě nemyslím, že jsi kráva Pravda je jen v posledních pěti slovech!" vysvětloval Ron a očividně mu záleželo na tom, aby se s Hermionou před Vánoci nepohádal.
"Hele Harry," odvedl Ron řeč jinam, " za dva dny se jede do Prasinek. Musíme koupit dárky! Pojedeš taky Hermiono?"
"Co bych tu sama dělala? Samozřejmě, že pojedu! Aspoň se napiju Máslového ležáku," řekla Hermiona. Harry vstal a přešel k oknu.
"Podívejte, nepadl sníh!" pronesl směrem k Ronovi a Hermioně.
"To je skvělé!" zajásala Hermiona
"Harry, víš, že o tomhle víkendu už musíme sehnat všechny dárky?" ozval se úzkostlivě Ron.
"Vážně? Ach jo… nevím, jestli všechno seženu," lekal se Harry
"Měli jste si dárky nakoupit předem, jako já a všechno byste stíhali," poučila je Hermiona.
"Děkujeme za radu, ale přišla trochu pozdě, nemyslíš?" podotkl kousavě Ron. Hermiona přešla jeho poznámku bez komentáře.
"Myslím, že už půjdu spát," řekla nakonec, "dobrou noc!"
"Dobrou," odpověděli Harry a Ron svorně
***.
"Harry, mám tam dát páteř z ropuchy, nebo muší nožky?" vyptával se koutkem úst Ron.
"Rone, mám Hermioně koupit knížku o astronomii, nebo o věštění z čísel?" reagoval Harry.
"O věštění z čísel," prohlásil potichu Ron.
"Dej tam páteř z ropušnice," oplatil mu pomoc Harry. Ron se na něj zašklebil.
Snape procházel mezi stoly a kontroloval, který z žáků vytvořil nejlepší lektvar. Zastavil se u Harryho a Ronovy lavice.
"Pottere, ten lektvar měl být inkoustově modrý a ne tyrkysový!" usmál se sladce," A vy, Weasley…. Vy ho máte brčálově zelený. To už je naprosto nemožné!"
"Pane profesore, mám Harrymu koupit knížku o famfrpálu, nebo o údržbě košťat?" zeptal se Ron, který si očividně neuvědomoval, s kým mluví.
"Weasleyi, se svým profesorem laskavě neprobírejte nákup vánočních dárků! Srážím Nebelvíru dvacet bodů." Usmál se Snape.
"Harry, nevíš, kde je Hermiona?" zeptal se Ron, když rozdrtil mezi zuby pár nadávek.
"Nevím, asi se jí nechtělo vidět Snapea, to je všechno!" pokrčil rameny Harry.
"Hm… něco na tom bude! Půjdeš odpoledne ven, Harry?" vyzvídal Ron
"Určitě! Takovou příležitost pro pořádnou koulovačku si nenechám
ujít!" prohlásil Harry a vykoukl nadšeně z okna. Lepší Vánoce si snad
nemohli přát. Ron si neustále prozpěvoval vánoční koledy a vykřikoval
"Šťastné Vánoce!" na každého, koho potkal.
***
"Harry! Hermiono! Pojďte sem, tady je prima místo pro pořádnou koulovačku!" hulákal Ron a padl obličejem do sněhu.
"No tak, Harry," vykoukla jeho rozzářená tvář. Harrymu se do prachové sněhové pokrývky, která trůnila na padesáti centimetrové, ušlapané vrstvě vloček nechtěla, avšak k jeho smůle se Hermiona dokázala odvázat. Strčila ho do sněhu a sama jim předvedla elegantní šipku, po které přistála mezi ním a Ronem. Začala po obou házet sníh, v mžiku však byla sama zasypána přívalem sněhových koulí.
"Tohle jsou nejlepší Vánoce v mém životě!" bouchl Ron pěstí do sněhové pokrývky, jakoby chtěl potvrdit svá slova. . Vyhodil sníh do vzduchu a nastavil tvář vločkám, které se už stačily vrátit.
Harry se na radujícího Rona jen díval, zatímco Hermiona nedaleko dělala hvězdy a skákala do sněhu, tak šťastná, jak ji Harry dosud neviděl. Vstal a rozběhl se.
"Bacha, Hermi!" skočil a povalil Hermionu na zem.
"Ty parchante!" smála se Hermiona a házela po něm sníh.
"Lidičky! Bacha! Nesem vám noviny!" hulákal Ron a skočil za nimi.
"Auu, Rone, skočil jsi mi na nohu!" hrála uraženou Hermiona.
"Už jsem promočený až na kost," prohlásil Ron po dvou hodinách a radostně zavýskl.
"Radši už půjdeme," řekla Hermiona a vstala, "vstávejte lenoši!" popadla je za ruce a vytáhla na nohy.
"Jak to vypadáte?" zhrozila se profesorka McGonagallová, která je potkala ve vstupní síni.
"My jsme se koulovali!" prohodil výmluvně Ron.
"No to vidím! Běžte se honem ohřát do společenské místnosti!" rozkázala jim. Ron energicky poskakoval po schodech, zatímco Harry s Hermionou se sotva vlekli.
"Honem! Hejbněte kostrou, loudalové!" pištěl vesle Ron.
"Rone! Já ti vážně závidím! Jak můžeš být tak energický po třech hodinách koulování?" vzdychala Hermiona.
"To je z radosti!"
Komentáře
Přehled komentářů
Místo toho gin-ter... je tedˇ www.laien.mysteria.cz
Vyřídím
(Majitelka Susan, 14. 3. 2006 6:47)
Hm... to musím vyřídit ségře, ona si pořád mislí že píše špátné povídky a le to není ptravda :))) a jestli chceš si přečís její další povídky tak se mrkni na :
www.vsehochut1.blog.cz nebo www.vsehochut1.esranky.cz a www.gin-ter.mysteria.cz
Suuuuuupeeeeeeeeer !!!!!!!!
(Viki, 13. 3. 2006 14:34)Je to vážne supr. Mohlo by to jít do knihy !
Sorry
(Majitelka Susan, 14. 3. 2006 6:51)