Eliška 4.kapitolka
18. 5. 2006
Tak tohle je pokráčko Elišky...doufám že se vám bude líbbit...je ale asi dost krátký...ale víc se dozvíte v páté kapitole.
S pozdravem
Vaše Lissi
"Co, tohle ti udělala???? To je úplné týrání"řekla rozhořčeně Verča, když jsem jí dopověděla můj druhý příběh.
"Hm…..tak jsem o tom taky přemýšlela ale rozhodla jsem se mámě dát třetí a poslední možnost a jestli i ta selže a dá mi zaracha tak mi věř že jí hezky od plic řeknu co si o ním myslím!!!" Připravená všechny okolo seřvat.Byla jsem naštvaná a vzteklá ale i zároveň smutná.
***
Když jsem přišla domů, tak mamka zrovna šla do práce. A já se jí udiveně ptala"Dnes nebude oběd?????" A to jsem nejspíš neměla dělat protože okamžitě vybuchla" Taky by sis mohla jednou udělat oběd sama, ne????? Už jsi velká…ne tohle nejde…já jdu do práce a tady milost slečinka chce oběd… jdu pryč…postarej se o sebe sama…jo a nediv se že tady není počítač…musela jsem ho prodat…buď ráda že vůbec máš brambory" Tak to neměla zase dělat ona" To mám jíst brambory???" vybuchla jsme pro změnu já " My nemáme nic lepšího???? To jsme jako ještě víc chudí?????? To nám táta už neplatí jído???? Ale soud rozhodl, že nám to musím platit." Když jsem vyslovila slovo táta nepatrně jsem se zamračila.Tu se na mne mamka podívala pohledem který se mi vůbec nezamlouval."Když už je zmínka o tvém otci tak si tě teď chce odvést na nákup…"
"Nikdy… ne, prostě ne" řvala jsem na celou předsíň.Ale najednou se za mámou oběvil můj táta.
"Ahoj Eliško"pozdravil mě medově"Ty nechceš jít se mnou na nákup????"
"Ahoj"řekla jsme ne příliš nadšeně"Ne, nechci"řekla jsem pak bez rozmyšlení.
"A proč???" Zeptal se mě.
"Protože…" začala jsem, ale pak jsme zmlkla.Vlastně sama nevím proč se mi s ním nechce na nákup ale pak jsem si řekla"Proč bys s ním nezkusila jít na ten nákup???? Třeba se změnil" a tak jsem nakonec řekla: " Tak jo , půjdu s tebou na ten hloupí nákup" Máma na mě zděšeně pohlédla a jakoby chtla říct "Ty jsi se zbláznial El" ale pak jen řekla "Hezky si to spolu užijte"a pak odešla, ale bylo na ni vidět že se jí můj táta ani trochu nezamlouvá.
"Tak si vem bundu El, a vyrazíme"řekl můj táta.A já už teď svého rozhodnutí litovala.
SAouhlas
(Atina, 5. 5. 2007 11:00)